Krok za krokem archeologií

Ač jsou archeologické nálezy převážně fragmentarizované, někdy se zachová dostatek částí ke spojení.

Pak je možné z nich složit jejich původní podobu.

Ke slepení celého nálezu je pak zapotřebí několik pomůcek.

A to zejména lepidlo vhodné pro daný materiál, nádoba, ve které spojené díly bezpečně tuhnou a také předchozí zkušenosti a jistá dávka zručnosti. A samozřejmě dostatek trpělivosti.

Nálezy jsou uloženy ve vlastních sáčcích, které jsou přehledně popsány.

Každý sáček musí obsahovat své číslo, název a rok výzkumu, číslo sondy a vrstvy, ze které v něm uložený nález pochází a také datum nálezu.

Archeolog musí všechny nálezy z výzkumu důkladně projít.

Vše se musí zaevidovat, popsat a zapracovat do celkového vyhodnocení výzkumu.

Nálezy, především keramiku, je nutné zdokumentovat také kresebně.

A to nejen pro studijní, ale i pro publikační účely.

Vše se pečlivě zakreslí, neboť kresba rukou zachytí mnohem více detailů, než objektiv fotoaparátu.

Aby archeolog mohl celý výzkum vyhodnotit, potřebuje k tomu veškerou terénní dokumentaci.

Tou jsou mapy, plánky, nákresy zkoumaných objektů a fotografie, dále výsledky přírodovědných analýz, byly-li nějaké prováděny, ale také samozřejmě musí mít po ruce objevený materiál. Ten i po zpracování výzkumu zůstává uložen v depozitáři, kdyby bylo potřeba se k němu vrátit.

Je potřeba prozkoumat každý z nálezů, protože i nejmenší střep dokáže říct mnoho důležitého.

Hledají se analogie, tedy zda existují podobné předměty a nálezové situace, objevené artefakty se spojují s místem a polohou nálezu, přemýšlí se o významu jednotlivých nálezů i celé lokality.

Archeolog si musí při zpracování svého výzkumu všechno zaznamenávat.

Výzkumy bývají často velmi rozsáhlé, je tedy nutné si vypracovat vlastní systém postupu, jinak by se mohlo stát, že se v množství informací archeolog ztratí.

Důležitou částí archeologovy práce je databáze.

Jedině tak si může v dokumentaci i nálezech udělat pořádek a mít vše přehledně k dispozici. A ač se to nezdá, i archeologové tráví u počítače mnoho času. Protože závěrečné sepsání výsledků výzkumu za ně opravdu nikdo jiný neudělá.

Ideálním a očekávaným závěrem výzkumu je pak jeho publikace.

Výzkum může být publikován například jako článek ve sborníku či v archeologickém časopise, nebo také jako samostatná publikace. Každý výzkum je většinou nejprve publikován v literatuře odborné, poté, má-li archeolog možnost a čas, může být uveřejněn i ve formě populárně-naučné, opět buď jako článek v časopise či na internetu, nebo jako samostatná kniha nebo její součást.